Obecní dům

• Pražský Hrad
• Národní dům na Vinohradech
• Rudolfinum
• Slovanský Dům
• Trojský zámek
• Národní muzeum
• Sacre Coeur
• České Muzeum Hudby
• Strahovský klášter
• Kaiserštejnský palác
• Kaunický palác
• Dům u kamenného zvonu
• Klášter Minoritů Sv. Jakuba
• Arcibiskupský palác
• Průmyslový palác
• Veletržní palác
• Národní dům na Smíchově
• Mořský svět
• Lucerna
• Muzeum městské hromadné dopravy
• Ekotechnické muzeum
• Michnův palác
• Prosklená kopule v budově ČNOPK
• Malostransky Palác
• Velkopřévorský Palác
• Obecní dům

K myšlence postavit v místech bývalého Královského dvora reprezentační a společenský dům královského města Prahy dal podnět Pamětní spis Měšťanské besedy zaslaný roku 1901 městské radě. V žádosti byla zdůvodněna potřeba zbudování střediska českého národního a společenského života jako protiváhy tehdy německého kasina a Německého domu v ulici Na Příkopech (nyní Slovanský dům). 14.srpna 1903 se Městská rada usnesla, že zpracováním projektu budou pověřeni architekti prof. Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Stavbu lze hodnotit jako jedinečné harmonické spojení architektonických a výtvarných stylů konce 19. a začátku 20. století. Neobaroko, neorenesance, západní i orientální vlivy se zde prolínají s českou secesí. Dojem z budovy umocňuje rozpětí dekorativních stylů, paleta použitých materiálů i kvalita uměleckořemeslných prací. Vznosný výraz stavby pak korunuje mimořádná umělecká výzdoba, na které se podílela většina významných osobností té doby. Z malířů je nutno jmenovat Mikoláše Alše, Václava Jansu, Alfonse Muchu, Jana Preislera, Josefa Weniga, Maxe Švabinského, nebo Františka Ženíška. Ze sochařů zmiňme alespoň Josefa Mařatku, Josefa Václava Myslbeka, Karla Nováka, Ladislava Šalouna, nebo Bohumila Kafku.

Základní údaje:

Smetanova síň:
Banket: 400 osob
Koktejl: 600 osob

Sladkovského sál:
Banket: 150 osob
Koktejl: 250 osob